Poslední žert pana Milana K.?
Pro spoustu lidí dílo Milana Kundery začíná 60. léty, v lepším případě sešity Směšných lásek, v případě obvyklejším Žertem. Pro ty, kteří mají autora zafixovaného jako toho, kdo zmoudřele bilancuje se stalinismem na prahu osvícenější doby, možná případná udavačská minulost překvapí. Pro toho, kdo má v paměti Kunderovu hvězdnou kariéru v pozdním stalinismu, státní ocenění, horoucí verše o Julkovi Fučíkovi a přesvědčené útoky proti emigrantům, však jen sotva. Nelze paušálně tvrdit, že každý, kdo psal socrealistické veršovánky, byl nutně udavačem. Nicméně u mladíka přesvědčeného o bolševické pravdě a světě démonických škůdců takový skutek překvapí mnohem méně než od vyžehlené tváře povýšeného romanopisce pro celý svět. Z mého pohledu na osobu Milana Kundery vrhá nelichotivé světlo mnohem spíše úporná snaha svou zářivou kariéru v 50. letech ze svého CV vyretušovat než to, že do dobového koloritu boje proti "nepříteli" přidal svůj malý kousek. Pro západní svět se Milan Kundera jako spisovatel narodil v 60. letech... Bohužel, nám, opomíjeným a pohrdlivě přehlíženým krajanům, tu nechal smradlavý ocásek z let padesátých, zřejmě smradlavější, než se obecně soudilo. A poperte se s tím.
Celá kunderovsko-práskačská šaráda má v sobě něco pro Čechy typického. Neumíme se s vlastní minulostí vyrovnat. Neumíme ji vnímat, jak počátkem 90. let geniálně napsal literární vědec Vladimír Macura "jako skalpel obrácený proti vlastnímu tělu". Retušujeme, nebo hystericky pokřikujeme. I ti, které bereme jako kulturní autority, zcela postrádají odvahu přiznat: "Ano, byl jsem to já a pouhým mladím se to bohužel omlouvat nedá." Jakoby se debata o jejich stalinských postojích měla stát okamžitě veřejným kamenováním. Vzniká tak silný mýtus, že doznat se k spoluúčasti na utopii 50. let je polití se smrdutým blátem, zašlapání svého jména, neodčinitelný zločin. Ochota s smířit se s minulostí, uvážit ji a napomoci tomu, aby se neopakovala, končí zbytečným démonizováním, nechtěně svazáckými projevy anti-komunismu a naprostým pošlapáním jakékoli snahy poúnorové události pochopit, ne odsoudit do horoucích pekel jako politovánihodný přehmat dějin. Pokud se Kunderovo provinění prokáže, šance na veřejné střízlivé zhodnocení jeho působení v letech padesátých spadnou na minimum. Jedna věc je veršovat, řečnit a dramatizovat, druhá udávat... naš přísný a neodpouštějící dav spravedlivých to rád dává hříšníkům pocítit.
Milan Kundera už nám zřejmě s obracením skalpelu osobně tedy moc nepomůže. Izolovaný a arogantně působící Francouz s českými kořeny definitivně ztrátí pro našince veškerý morální kredit a poslouží jako další palivo do kotle antibolševického hněvu (a asi bude hořet lépe než Nohavica). Můžeme být jen rádi, že Roland Barthes vyhlásil smrt autora a Kunderovy výtečné prózy tak můžeme číst i nadále pro jejich kvalitu. Na tom, jak se česká literatura i společnost vyrovná s kauzou Kundera do jisté míry závisí i další vývoj našeho postoje k traumatické minulosti. Zvítězí hysterie, nebo konečně věcnost? Chci zůstat naivní...
-
Vítek Schmarc
Lepší Brabec v hrsti než Mácha na střeše?
F. A. Brabec se klasiků nebojí, což je věčná škoda. Možná bych tak byl ušetřen jeho vizionářského plenění mých oblíbených knih. Z Kytice nadělal vlasatý mág zasmrádlý svazek usušeného plevele, z Máje zase kýčovitou reklamu na ňadra Sandry Lehnertové a prázdniny v okolí Mácháče. Každým dalším filmem mě pouze utvrzuje v tom, že není nic horšího než přebujelé ambice zcela postrádající oporu ve schopnostech. Dozajista výtečný kameraman není absolutně schopen předat divákovi souvislou myšlenku a musí si tak vypomáhat spoustou barviček, krásných kopečků a krucifixů, které jsou zapíchány podél cest jako ve snu šíleného kapucína.
Vítek Schmarc
Temný rytíř – král všech komiksáků
Jednou za velmi, velmi dlouhou dobu se přihodí, že do kin přijde hollywoodský velkofilm, který má všechno. Lásku, napětí, nezapomenutelného padoucha, velkolepou akci, fantasticky zauzlený příběh, výstavní herecké výkony. Jednou za velmi, velmi dlouhou dobu se přihodí, že takový film kromě nákladných efektů, velkolepých honiček, masivních explozí a dalšího škváru, který diváci tak milují, má ještě něco navíc. Myšlenku a duši. Prostě jednou ze velmi, velmi dlouhou dobu se přihodí, že do kin dorazí snímek tak výtečný jako Nolanův Temný rytíř.
Vítek Schmarc
Švejk zpivrncovatělý aneb jak Urban Haška prznil
Dobrá ilustrace se pozná tak, že vystihuje text, který doprovází. Pokud toto tvrzení přijmeme, pak práci, kterou prestižní hospodský a prasečinkový kreslíř Petr Urban odvedl na klasice Jaroslava Haška, musíme nutně označit za selhání, či spíše (mírněji řečeno) za zbytečnost. Proč? No například proto, že Urban vlastně neilustruje sám román, ale spíše panující českou představu o něm, jakési emblematické shrnutí Švejka do pojmů jako "blbost", "pivo", "hospoda", "vychytralost" a konečně ono Nejedlého oblíbené "lidovost" apod.
Vítek Schmarc
V kraji boha Radegasta aneb malé pivovary v podhůří Beskyd
Seznamovat se s malými pivovary v různých koutech naší země je opravdová potěcha pro tělo i ducha. Nejen proto, že produkty každého z nich vyprávějí svůj vlastní příběh, ale i proto, že když člověk překoná vrozenou lenost a vydá se přímo na místo, potká zajímavé lidi a tak nějak víc pochopí duši nápoje, který je pro náš národ neotřesitelným symbolem prosperity a umu. Naše malá expedice pod Beskydy byla poznamenána nejen radostí z poznávání, ale i naprosto otřesným počasím... Možná bůh Radegast pohoršeně trestal naše impertinence směrem k jeho pivu, možná si pozval na pomoc krále Gambrina a další vykutálená HGB božstva z Evropské unie. Tak jako tak, vůle zvítězila nad rozmary klimatu a naše chuťové pohárky byly doslova a do písmene hýčkány lahodnými produkty minipivovarů podbeskydí...
Vítek Schmarc
Pornorichter aneb kult těla kraluje
Milan Richter je podle všeho rozená hvězda českého showbyznysu. Marná sláva, jak říkával starej Spejbl: "Co není v hlavě, to musí bejt v nohách" a pražský radní skutečně chybějící kulturu ducha přenesl bezezbytku do kultury těla. Následek je logický, mnohé perly, které před časem vypustil z úst na margo (nejen) pražských umělců, se staly ztělesněním určitého trendu, který v české porevoluční společnosti pevně zakořenil. Kultu těla. Kultu povrchu – není důležité, co se ukrývá uvnitř, důležité je zaobalit to perfektním pozlátkem, značkovým oblečením, stylovými doplňky, estetickou trendy vybroušeností... Styl nade vše, obsah stranou. Nemohl-li se tedy Milan Richter stát politikem "oduševnělým", stal se politikem "vtěleným".
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Oslavili nejdéle trvající manželství v Německu, dohromady jim je 200 let
Manželský pár ze západního Německa oslavil 80. výročí svatby. Stal se tak nejdéle sezdaným párem v...
Gruzie je podbřišek Ruska. Ale hru o ni už částečně prohrálo, říká expert
Podcast Gruzie se potácí mezi Ruskem a Západem. Parlament v úterý přijal zákon o zahraničním vlivu, který...
Střet vlaku s člověkem zastavil provoz na trati mezi Olomoucí a Prostějovem
Na trati mezi Olomoucí a Prostějovem srazil po sobotním poledni vlak člověka. Provoz na trati mezi...
Střelec na Fica jde do vazby. Premiérův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2694x